Přírodní prostor východních Krušných hor (Grafický: J. Weber)

Přírodní prostor východních Krušných hor

Východními Krušnými horami se chápe krajina „horního východního Krušnohoří“ a „dolního východního Krušnohoří“.

Horní východní Krušné hory se rozkládají na severních svazích rozčleněných údolími a na hřebenech východních Krušných hor jižně od spojnice Hallbach - Pfaffroda - Sayda - Rechenberg-Bienenmühle - Nassau - Hartmannsdorf-Reichenau - Schmiedeberg - Falkenhain - Altenberg - Geising až po státní hranici s Českou republikou. Na české straně Krušné hory strmě spadají do severočeské pánve. Krajina horního východního Krušnohoří je utvářena primárně lesy, které pokrývají 71,3 % celkové plochy. Pouze svahy říčních údolí vykazují větší výskyt smíšených listnatých lesů. Louky a pastviny v horním východním Krušnohoří dominují s 15,6 % nad ornou půdou (5,5 %). Plochy s druhově bohatými extenzivními loukami a pastvinami (mezofilní, úživné a horské louky) se zachovaly zejména v okolí obcí Altenberg, Geising, Schellerhau a Holzhau a jsou v kontaktu s vlhkými a mokrými loukami a rašeliništi. Druhově bohaté oblasti bezlesí jsou rozčleněny charakteristickými krajinnými prvky, jako jsou agrární valy, které vznikly tradičním hospodařením. Na malých plochách se v horním východním Krušnohoří vyskytují biotopy typické pro extrémní stanoviště: vrchoviště a přechodová rašeliniště u obcí Deutscheinsiedel a Zinnwald-Georgenfeld, rašeliniště, vřesoviště se zakrslými keři a smilkové trávníky u vrchu Kahleberg a skalnaté biotopy (suťoviště na Kahlebergu). (LfULG 2014a)

Na horní východní Krušné hory navazují na severu dolní východní Krušné hory, jejichž charakter určuje severně orientovaný pozvolný svah Krušných hor, který na severu přechází do sprašové pahorkatiny Mulde-Lößhügelland a severovýchodě do východního podhůří Krušných hor. Na západě svah spadá JV-SZ směrem (linie Sayda - Frankenberg) 31 km a hraničí s dolními středními Krušnými horami. Na východě se svah rozkládá JV-SZ směrem (linie Oelsen - Fördergersdorf severozápadně Tharandt) více než 37 km. Krajinu dolního východního Krušnohoří tvoří převážně agrární plochy bezlesí (64 %). Krajinný charakter náhorních plošin v dolních polohách určuje orná půda. Od středních horských poloh přibývá využívání luk a pastvin. V údolních nivách utváří obraz krajiny mezofilní, úživné louky a pastviny, jakož i horské louky a na malých plochách i vlhké a mokré louky. Druhově bohaté horské louky se vyskytují ve více formách: jako vlhký až čerstvý biotop od niv až po svahy a dále také ve své klasické formě na suchých místech. Charakteristické krajinné prvky jako jsou agrární valy, hromady snesených kamenů, skupiny stromů, meze a keře jsou rozptýleny po celé oblasti bezlesí a dodávají krajině hodnotný charakter. Lesy v dolním východním Krušnohoří jsou převážně jehličnaté a jehličnaté smíšené a zaujímají 24,6% plochy. Vyskytují se jednak na zbytkových lesních plochách: Oederaner Wald, Viehwegbusch a Alte Harth (u Langenstriegis), Buchholz, Heideholz (jižně od Oberschöny), Struth (západně od Langenau), Röthenburger Wald, Mittelwald (u Dörnthalu), Nonnenwald a Fürstenwald, Hospitalwald, Freiberger Stadtwald, Freiwald (jižně od Brandu-Erbisdorfu), Tharandter Wald jako největší lesní oblast v dolním východním Krušnohoří, Höckendorfer a Paulsdorfer Heide, Hirschbachheide, Reinhardtsgrimmaer a Dippoldiswalder Heide. Jinak se zbytkové lesní plochy soustředí na svahy především následujících průlomových údolí: Saidenbach, Große Lößnitz, Freiberger Mulde (Rosinenbusch nad Muldenhütten), Gimmlitz, Wilde a Rote Weißeritz, Müglitz a Seidewitz. (LfULG 2014b)